Knihovna

Kontaktyměstská knihovna

Městská knihovna Týnec nad Sázavou

Pod Hradištěm 18

257 41 Týnec nad Sázavou

Telefon: 317 701 109  

E-mail: knihovna@mestotynec.cz

On-line katalog: www.ktns.tritius.cz

Web: www.knihovnatynec.cz

Pracovnice knihovny

Vedoucí knihovny: Zdeňka Stašková 

Knihovnice: Markéta Skopalová

Výpůjční doba

Pondělí 8:00 - 12:00 13:00 - 15:30
Úterý 8:00 - 12:00 13:00 - 18:00
Čtvrtek 8:00 - 12:00 13:00 - 18:00

Informace

Zřizovatelem Městské knihovny Týnec nad Sázavou je město Týnec nad Sázavou. V 1. patře se nachází oddělení pro dospělé (beletrie i naučná literatura, časopisy). Ve 2. patře se nachází oddělení pro děti. Pořádají se zde besedy nebo soutěže. 

Služby knihovny

  • půjčování beletrie, naučné literatury, brožur a periodik a ostatních informačních materiálů na dobu jednoho měsíce
  • elektronický on-line katalog o aktuálním knižním fondu
  • přístup k internetu a tiskárnám
  • rezervace požadované literatury
  • knihovnicko-informační lekce pro školská zařízení
  • exkurze
  • pravidelná setkání nad knihami pro děti, literární kvízy a soutěže

KnihobudkyKnihobudka u hotelu Týnec

Pracovníci knihovny se starají také o knihy v knihobudkách, které jsou umístěny v Týnci nad Sázavou a zdarma poskytují možnost četby v místě bydliště. Do knihobudky se vloží knihy, které občané už nepotřebují, mají je přečtené a chtějí se o ně podělit s ostatními. Čtenář si pak může vybranou knihu půjčit domů. 
www.knihobudka.cz

Kronika města

Knihovna kompletuje podklady do kroniky města, můžete jim zasílat důležité informace nebo významné události. Kroniky města Týnec nad Sázavou jsou uloženy ve Státním okresním archivu Benešov. V elektronické verzi jsou k nahlédnutí na městském úřadě v Týnci nad Sázavou.

Knihovny regionu

MK Krusičany

Knihovník: pí. Lutzová Martina
Hodiny pro veřejnost: středa 17:00 hod. – 18:00 hod.
Nemá vlastní fond, půjčování zajištěno soubory z MěK Týnec nad Sázavou

MK Zbořený Kostelec

Knihovník: pí. Bendlová Alena
Hodiny pro veřejnost: pondělí 17:00 hod. – 18:00 hod.
Nemá vlastní fond, půjčování zajištěno soubory z MěK Týnec nad Sázavou

MK Podělusy

Knihovník: pí. Kučerová Jana
Hodiny pro veřejnost: úterý 17:00 hod. – 18:00 hod.
Vlastní fond: 535 svazků
Doplňuje se soubory z MěK Týnec nad Sázavou

MK Pecerady

Knihovník: pí. Jana Platilová
Hodiny pro veřejnost: úterý 16:00 hod. - 17:00 hod.
Vlastní fond: 2098 svazků
Doplňuje se soubory z MěK Týnec nad Sázavou


Historie knihovny

První zmínky o tom, že se v Týnci nad Sázavou uvažuje o půjčování knih veřejnosti najdeme už v devadesátých letech předminulého století. V roce 1899, brzy po založení Sboru dobrovolných hasičů, se objevují i základy budoucí veřejné knihovny.

V říjnu 1899 byl zvolen zábavní a kulturní výbor hasičského sboru a ten již v prosinci na své členské schůzi shromažďuje první darované knihy pro utvoření spolkové knihovny. Bylo to celkem 33 knih a tento seznam se dochoval.

Na této schůzi je také odsouhlasen první nákup nových knih a je zahájeno půjčování nejprve členům spolku a vzápětí je odhlasováno „ půjčovat knihy veškerým třídám obyvatelstva.“ Základy veřejné knihovny jsou na světě.

Knihovna je umístěna v hostinci „U Korbelů“ v malé místnosti v mezipatře a zde setrvala až do vypuknutí první světové války, kdy většina hasičů musela odejít na frontu. Tím umlká veškerá činnost sboru a na čas i knihovny.

Ale ještě během války si několik místních studentů utvoří „sdružení studujících“ a tento spolek si mimo jiné dává za úkol probuzení kultury v obci a okolí. Brzy rozjíždějí svou činnost naplno a z peněz , které z jednotlivých akcí získávají nakupují knihy. Hasiči jim zapůjčují svou sbírku a půjčování knih pro veřejnost opět ožívá. Tato sloučená knihovna je opět „U Korbelů“, knihy se půjčují jedenkrát týdně za mírný poplatek 10 haléřů za knihu.

V roce 1922 většina členů tohoto sdružení ukončila své studium a tak bylo na valné hromadě rozhodnuto sdružení rozpustit a veškerý materiál poskytnout obci pro spolky a školy.

Knihovnu, která v té době získala slušné množství knih, věnovali obci pro Osvětovou besedu.

Půjčování knih se ujímají učitelé zdejší školy a střídají se v této funkci po celá desetiletí. Po menších úpravách je knihovna přestěhována do kampeličky a později do nově upravené obecní místnosti vedle věže v areálu týneckého hradu (dnešní muzeum). Při stěhování a přebírání bylo zjištěno 741 svazků a po následném vyřazení jich zbylo 556. Poplatek za čtenářskou legitimaci činí 1 korunu a za půjčení knihy se stále platí 10 haléřů.

Po 15. březnu 1939 zasahuje okupace i do činnosti knihovny.

Týnec se rozděluje na dvě pásma a levý břeh Sázavy i s knihovnou se ocitá v zabraném území – cvičišti SS.

Dochází k nucenému vyřazování knih. Zpočátku byla revize a zabavování knih prováděna vyslaným úředníkem přímo na místě, avšak později docházely pouze seznamy zakázané literatury a tehdy se dalo mnohé zachránit. Pro četnickou stanici byl sepsán seznam s patřičnými úpravami a mnoho knih bylo uschováno a tím zachráněno. Tato zakázaná literatura se pilně půjčovala celou válku a byl o ní veliký zájem.

Po osvobození r. 1945 byl provoz knihovny přerušen jen na pár dní. Poslední půjčovní den byl 03.05.1945 a znovuzahájení proběhlo 31.05.1945.

V té době bylo registrováno celkem 1144 svazků. Ztráta za okupace byla jen 50 knih a následně bylo vyřazeno 22 knih německých.

Knihovna dále vykonává svou funkci a je zaznamenán zvýšený zájem veřejnosti, hlavně mládeže. Je jmenována knihovní rada a v roce 1946 jsou založeny první přírůstkové seznamy. I nadále knihovna sídlí v areálu hradu, ale později se stěhuje jedné uvolněné místnosti na farní úřad.

Významným mezníkem v životě knihovny byla léta sedmdesátá, kdy dobrovolného knihovníka nahradil profesionál.

Knihovna se výrazně změnila. Rozšiřují se půjčovní hodiny, prudce stoupá počet knih a tím i výpůjček a následně i čtenářů. Jediná místnost na faře už nepostačuje a knihovna se stěhuje do domu č.18 – dosavadního sídla. Zpočátku zabírá jen dvě místnosti, ale jak jdou léta rozrůstá se postupně do celého patra. Všechny knihy jsou nově roztříděny: beletrie abecedně, naučná systematicky a knihy pro děti a mládež do věkových skupin tématicky. Knihovna plní střediskovou funkci, zpracovává fond i pro řadu knihoven v okolních spádových obcích. Začíná aktivní spolupráce s místními školami a pořádají se besedy, literární pásma, soutěže a exkurze.

Doplňují se mezery ve výběru beletrie, dokupují se slovníky, encyklopedie a další naučná literatura. V 80.letech se fond knihovny rozrostl na 25 tisíc knih, půjčují se i časopisy a denní tisk. Nedávno přidělené a postupně upravované místnosti přestávají vyhovovat prostorově – čtenáři se nemají kam sednout, není kde pořádat akce pro děti, protože dětské oddělení je průchozí, regály se prohýbají pod tíhou knih, vlhké sklady nevyhovují. Následuje složité a nekonečné jednání o dalším rozšíření knihovny.

Situace se řeší – v roce 1997 budova knihovny prošla celkovou stavební rekonstrukcí. Po půlletém provizoriu získává knihovna působivé a příjemné prostředí, kde se dá ve volném výběru umístit podstatně více knih, kde si čtenář najde klidné místo pro prolistování časopisů, a děti mají svou vlastní velkou místnost a neruší tak ostatní.

Zároveň s přestěhováním zahájila knihovna automatizaci výpůjčního procesu, který práci výrazně urychlil a zpřesnil. Byly zakoupeny nové počítače pro on-line katalog i pro přístup k internetu.